O jidle II

Jsou potraviny, ktere se dobre skladuji, dlouho vydrzi a z toho co clovek muze snist muze rovnou i neco vypestovat. Tyhle potraviny maji OBROVSKY hospodarsky vyznam, velkou energetickou hodnotu a potencial a je velmi vyhodne je pestovat (opet vyhody skladovani, trvanlivosti a pouziti jidlo/semeno). A proto je velice nepravdepodobne, ze se nekdy verejne uzna, ze nejsou uplne vhodne jako zaklad diety(rezimu stravovani).
Do tehle kategorie patri brambory, vsechny obiloviny plus ryze, kukurice, lusteniny, castecne soja.
Vsechny tyhle veci se pestuji, vyrabeji a pred cca. 10000 lety tady nebyly (tam se priblizne datuje vznik zemedelstvi). To znamena, ze vase telo, ktere je geneticky stejne po desitky a stovky tisic let to nejedlo a vase geny, DNA a vubec to, z ceho jste se nezmenilo. Tohle je jeden ze zakladnich predpokladu toho, cemu verim, jak jim a jak cvicim.

Pokud se do toho zanorite, tak zjistite, ze nase telo na to fakt neni postavene, takze tim, ze do ho krmite necim podobnym mu, bohuzel, ublizujete. Tyhle potraviny taky hodne mavaji s hladinou inzulinu a z toho muze plynou unava po jidle, snizena citlivost na inzulin (tj. Diabetes II), obezita, nadvaha atp.

Je tu jeste jedna vec, ktere se potravin nahore tyka a to je ta trvanlivost. Pojdme se nad tim lehce zamyslet...
Zrna obili, ktera nekdo vytahnul z pyramidy, neztratila svoji klicivost. Pokud ma neco takovou odolnost, tak se to musi velice dobre umet branit. Proti plisnim, houbam a hnilobe. A zrni to dela pomoci specialnich enzymu. Zrno nechce, aby ho nekdo sezral. Zrno chce, v ramci zachovani preziti, aby spadlo do zeme, tam naklicilo a vyrostla nova kytka.
Takze zrno ma v podstate takovy malinky jed v sobe, kterym se brani (zahodi ho po nakliceni). Takze kdo ji hodne zrni, tak s temi semeny basti i ten jed. A ten ho pomalu ale jiste meni a otravuje. A takovy clovek muze mit pak ruzne problemy a ani nevi, ze je to tim, ze se 40 let otravuje (tedy nejen) semeny...
Je to logicke ne ? Jak jinak se branit proti tomu, aby me neco sezralo ? Tim, ze mu trosku ublizim, vic neni v me moci.
A stejne je to s trvanlivymi potravinami, cim vic vydrzi, tim vic se umi branit, takze to tim mene jezte.

Cely problem je videt na typickem jidelnicku. K snidani ovesne vlocky. K obedu testoviny. K veceri pizza. V snidani rohlik s necim, k obedu brambory s kouskem masa, k veceri knedliky s masem. K snidani chleba, k obedu ryze a nejaka cina, k veceri nudle s makem.
Vidite to ? Vsude, v kazdem jidle se vyskytuje prave takhle skupina. Nebyl by urcite takovy problem jist tuhle vec, na kterou nejsme udelani, jednou za cas. Ale ono je to porad. Obrovske mnozstvi energie, kterou nepotrebujete, mavani s hladinou inzulinu, ktery reguluje hladinu krevniho cukru. To, ze cukr leze nahoru a dolu, zpusobuje vykyvy energie, nalady, ale casem muze zpusobit necitlivost na inzulin (deje se to tak casto), takze telo to prestane poradne ovladat a... A to je cukrovka (typu II), spatne onemocneni spojene s obezitou a vyskytem srdecnich chorob.

Tyhle potravin jsou to, cemu se rika priloha. Priloha je divna vec. Mozna vznikla proto, ze maso je drahe a je potreba cloveka necim ucpat, aby nemel hlad. Mozna proto, Cert vi. Kazdopadne pokud tuhle skupinu omezite (hodne omezite) nebo nejlepe uplne odbourate, jenom dobre a vysledky poznate velice brzo sami.
Ja osobne to cemu se rika prilohy skoro nikdy nejim, obcas si dam malicko chleba, obcas brambory, testoviny temer vubec. A vubec, ale vubec mi to nechybi, spis naopak. Nejde o to, ze nejite prilohy, jite jine prilohy :o), primarne zeleninu/ovoce a o tom priste.
Tahle zasada vas asi vykoleji nejvic, nicmene pokud se nad tim zamyslite a objevite, ze vetsina vaseho jidelnicku je prave tahle jedna skupina, tak mi date za pravdu. Pokud se budete zasadou c 2 ridit, udelate sobe, svemu telu a dusi moc dobre :o).
Zasada c. 2 - Omezte nebo uplne vynechte pecivo, testoviny, soju, kukurici, lusteniny, bilou ryzi a brambory.