Jsou kolem nas :)

Dneska rano jsem zazil vybornou vec. Byl jsem behat sprinty na jedne rovince u nas a krome toho, ze me malem pokousalo asi 5 pesu (uz jsem je chtel nakopnout, jak je mam rad, tak ted uz me stvali...), tak se tam rozpovidala jedna babicka.
Dobehnu asi sedmy sprint, plice hotovo, srdce hotovo, svaly uz zacinaji taky hotovo, tak funim hopkam abych se uvolnil.
A tu najednou mini-babicka, tri zuby nalevo dva napravo, povida :"Vy jste uzasne rychlej, ale musite vydrzet !". Uz uz jsem zacal rozmlouvat na tema anaerobicka zatez versus aerobicka, ale pak jsem se usmal a jeno jsem rekjl, ze beham i dalky, ale zrovna dneska, ze kratke sprinty.
A ona, ze se vsimla, ze mam jiny zaber na levou nohu nez na pravou a ze jinak naslapuju...
Tak to me uzemnilo, protoze je to pravda, je to stare valecne zraneni ze stredni skoly, kdy jsem si neco zlomil na palci na noze a totalne me to rozhazelo chuzy, svaly a rovnovahu a porad s tim bojuju.
Poznamenala jeste, ze delala atletiku za mlada (a mel jsem pocit, ze skautsky slib skladala za Masaryka :) a ptala se, jestli trenuju na olympiadu :o) Ha to me dostalo.
Pak se usmala a sourala se dal.
Zajimavy zazitek.